ἠνοχόμην
ἠνοχόμην, ao. ἃ moy. ροόί. αἰ ἀνέχω. sp
Anatole Bailly, Abrégé du dictionnaire grec-français (Hachette, 1919), page 418 du fac-similé
ἠνοχόμην, ao. ἃ moy. ροόί. αἰ ἀνέχω. sp
Anatole Bailly, Abrégé du dictionnaire grec-français (Hachette, 1919), page 418 du fac-similé